Okruh přes zříceniny hradů u Víru

Existuje jen málo míst, kde lze během čtrnácti kilometrů navštívit tři samostatné zříceniny. Na tomto výletě na Vysočině to možné je. Všechny zříceniny spojuje jedna skutečnost, každý hrad měl totiž nějakou dobu stejného majitele, kterým byl zámožný rod pánu z Pernštejna, jimž zdejší oblast patřila.

Vzhledem k častým stoupáním a délce trasy je výlet vhodný pro rodiny se zdatnými dětmi.

Z Víru k Aueršperku

Vydáme se z Víru, kde se nalézá stejnojmenná vodní nádrž, po silnici ve směru do Hrdé Vsi vedeni žlutou turistickou značkou. Po chvíli na rozcestí Hrdá Ves u autobusové zastávky odbočuje žlutá značka doleva do lesa. Vystoupáme k rozcestníku Pod Bajerovým kopcem. Za ním odbočuje žlutá značka doleva, my se dáme doprava a modrá značka nás zavede do údolí Bystřice a nad ním ke zřícenině hradu Aueršperk (Aušperk), na níž je nejzachovalejší zbytek hlavní válcové věže.

Od Aueršperku na Zubštejn a Pyšolec

Po návratu z Aueršperku na rozcestí žluté a modré turistické značky (před rozcestníkem Pod Bajerovým kopcem) pokračujeme současně po obou značkách rovně do Pivonic. Za obcí (z rozcestí Pivonice) nás čeká kratší avšak strmější stoupání k monumentální zřícenině hradu Zubštejn souběžně po červené, modré a žluté. Jedná se o jednu z nejhezčích zřícenin tohoto kraje. Do dnešních dní se dochovaly pozůstatky obytného paláce a vstupní věže. Dřevěný můstek propojuje části zříceniny a poskytuje rozhled do okolí.

Od zříceniny hradu Zubštejn jdeme dále po červené značce ve směru do Víru. Za obcí Kobylnice si uděláme odbočku (cca 300 metrů) ke zřícenině hradu Pyšolec se zbytky paláce a válcové věže. Pak už máme před sebou pouze zasloužený sestup do Víru.

Zřícenina hradu Aueršperk (Aušperk)

Název hradu Aueršperk u Bystřice nad Pernštejnem vychází z legendy rodového erbu - německý výraz Auer znamená zubr, jehož hlavu měli Pernštejnové ve znaku. Pozůstatky středověkého hradu stojí na táhlém horském hřebeni obtékaném říčkou Bystřicí poblíž obce Dvořiště. Založili ho pravděpodobně Pernštejnové, pod jejichž správu ve 13. století území patřilo. V roce 1403 je hrad uváděn už jako pustý. Přes pokročilý rozpad zdiva je patrné původní rozložení hradu. Přístupová cesta vedla přes 16 metrů široký a 13 metrů hluboký příkop a na hradní nádvoří se muselo projít několika branami. Nejvýraznější je pozůstatek hlavní válcové věže. Zřícenina hradu je volně přístupná terasovou cestou ze dna údolí a po spádnici od jihu.

Zřícenina hradu Zubštejn

Hrad patřil k nejvýznamnějším sídlům mocného rodu pánů z Pernštejna. Byl vybudován na protáhlém skalnatém hřebeni na pravém břehu řeky Svratky nedaleko obce Pivonice, aby chránil obchodní cestu vedoucí z Brna na Poličku. Poslední doklad o tom, že byl rozlehlý hrad obydlen, je z roku 1522. Dochován je zbytek severní vstupní věže a velká část hradního paláce. Ke hradu se pojí i řada pověstí - o pokladu ve zřícenině, o tajné chodbě, o duchu nešťastné Blaženky, která zde pyká za svou zrazenou lásku. Zřícenina hradu je volně přístupná.

Zřícenina hradu Pyšolec

Dalším sídlem pánů z Pernštejna byl hrad Pyšolec nedaleko Víru. Turisté se k němu mohou vydat po červené značce ze Zubštejna.

Pyšolec byl založen na přelomu 13. a 14. století na kopci v meandru řeky Svratky u Víru. V roce 1358 ho získal moravský markrabě Jan Jindřich a začal s jeho obnovou. Pernštejnové se usilovně snažili o znovuzískání hradu do svého držení, podařilo se jim to až v roce 1446. Zánik hradu je kladen do třetí čtvrtiny 15. století, skutečný důvod ale není znám. Zachovala se polovina mohutné válcové věže, zbytky hradního paláce a dva mohutné pilíře zesilující hradby.

Archeologům se tu podařilo nalézt artefakty, například hrnec z počátku 15. století je zapůjčený bystřickému muzeu. V hradním příkopu našli mramorové články ostění dveří a oken. Hrad je opředen pověstí o zakopaném zlatém kalichu a meči. Zřícenina hradu je volně přístupná.

Zdroj: Vysočina TourismFoto: Daniel Balogh, Jitka Mattyášovská, archiv Vysočina Tourism, archiv města Bystřice n. P.

{youtube}IWQDfi6yD48{/youtube}