Výlet na rozhlednu Velký Blaník

Na rozhlednu Velký Blaník vede více cest, u tohoto výletu jsme zvolili nejkratší přístupovou cestu, která je strmější, dolů méně náročnou a o trochu delší. S kočárkem výlet není vhodný kvůli kamenitému terénu a občasným schodům.

Auto necháme na placeném parkovišti u silnice č. 150, kilometr za Louňovicemi pod Blaníkem ve směru na Načeradec. Přímo od parkoviště po červené turistické značce stoupáme na vrch Velký Blaník. Prvních 500 metrů je méně náročných, pak odbočíme doprava na prudký kopce. Na vrcholu se nachází dřevěná rozhledna, ze které je krásný výhled do dálky. Na rozhledně najdeme občerstvení i venkovní posezení. Dolů jdeme po červené značce, u dřevěného přístřešku (rozcestí Velký Blaník) z ní odbočíme vlevo na zelenou turistickou značku. Kráčíme po pohodlné cestě převážně po rovině. Po asi kilometru chůze od rozhledny narazíme na odbočku k Veřejové skále, od cesty vzdálené asi 100 metrů. Po uzavření okruhu se napojíme na cestu, po které jsem stoupali v úvodu výletu a vrátíme se zpět na parkoviště.

Při okružní trase přes Velký Blaník procházíme zčásti naučnou stezkou „S rytířem na Blaník", která má pro děti připraveny interaktivní úkoly.

Tento výlet můžeme spojit s návštěvou zámku Vlašim s krásnou zahradou a milovníky zvířat ve městě potěší parazoologická zahrada.

Velký Blaník

Na Velkém Blaníku (638 m) byla v roce 1895 původně postavena 20 metrů vysoká otevřená věž. V roce 1941 Klub českých turistů místo ní postavil 30 metrů vysokou krytou rozhlednu. V současné době je možné na rozhledně Velký Blaník uskutečnit i svatební obřad.

Podblanicko

V roce 2003 vznikl dobrovolný spolek 9 obcí patřících do okresu Benešov s názvem Podblanicko. Sdružení usiluje o celkový rozvoj a cestovní ruch tohoto kraje.

Dominantou mikroregionu nacházejícím se jižně od Vlašimi jsou vrcholy Velký a Malý Blaník (638 m n. m. a 580 m n. m.). Skalní útvary tvořené ortorulami v okolí vrcholů jsou důsledkem mrazového zvětrávání v dobách ledových, tzv. mrazové sruby.

Název Blaník je odvozen od pojmu „vlhký", tj. blanie-blanný-blaník. Než došlo ke zkultivování této oblasti, vyskytovaly se na mnoha místech mokřady. Významným vodním tokem této oblasti je řeka Blanice.

Při vrcholu se nachází několik druhů lesních porostů. V převážné většině jsou to tzv. kyselé bučiny, menší zastoupení má zde jedle bělokorá a smrk ztepilý. Půdy jsou zde kamenité s minimálním množstvím humusu a živin, proto zde rostou pouze byliny snášející chudší kyselé podloží jako jsou šťavel kyselý, pstroček dvoulistý nebo bika hajní. V roklích nebo strmých svazích se vytvořily tzv. suťové lesy, kde je výskyt stromů i bylin bohatší. Při vrcholu Velký Blaník přímo ze skalních štěrbin rostou za velmi nepříznivých podmínek borovice lesní. Nalezneme zde i některé nenáročné byliny, lišejníky a mechy. Na bohatších půdách v teplejších a nižších polohách můžeme vidět habry a duby. Vzácně zde najdeme rostliny - jaterník podléška, kopytník evropský nebo prvosenka jarní.

Z fauny vyzdvihneme hlavně ptactvo. Ve vrcholových starých bučinách vytesává dutiny datel černý. Dalšími ptáky, jimž vyhovují vyšší lesnaté polohy, jsou holub doupňák a sova sýc rousný. V nižších polohách můžeme slyšet drsné skřehotání ořešníka kropenatého.

Ve smrkových porostech se vyskytuje drozd brávník, sýkora parukářka nebo kulíšek nejmenší. Ve skalních polohách hnízdí výr velký. Ze savců připomeňme srnce evropského, lišku obecnou, prase divoké a kunu lesní.