Zámek Kunštát a Zámecká Květná zahrada

Na státním zámku Kunštát je možné navštívit v rámci komentované prohlídky jižní hraběcí křídlo zámku s původním vybavením posledních šlechtických majitelů. Dále je připraven okruh "V erbu tří pruhů", který prezentuje základní fenomény života na moravském středověkém hradě a návštěvníky zavede do gotických sklepních prostor a goticko-renesančních místností jižního křídla zámku. V nabídce je také interaktivní výstava v rámci speciálního okruhu pro žáky MŠ a ZŠ s názvem "Život na středověkém hradě". Dětem jsou k dispozici pracovní listy.

Oázu odpočinku představuje Zámecká Květná zahrada, která je volně přístupná bez průvodce. Zámek Kunštát spolu se stavbami a krajinářskými prvky tvoří význačný přírodně-architektonický komplex. S jednotlivými prvky se seznámíme na informačních tabulích při procházení naučnou stezkou. Zámek Kunštát je dobře přístupný i pro kočárky (po cyklotrase). Před zámkem je vyhlídkové místo na město. Na nádvoří zámku se nalézají lavičky.

Historie zámku Kunštát

Založení Kunštátu je spjato s osobou Kuny z Kunštátu, příslušníkem významného moravského panského rodu, jenž v dějinách zemí Koruny české sehrál zcela mimořádnou úlohu a pocházel z něho jediný volený český král z řad šlechty – Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279, avšak objev průčelí pozdně románského hradního paláce za arkádou západního zámeckého křídla posouvá založení původního hradu, spočívající ve stavbě obvodní hradby, hradního paláce a vstupní věže na místě dnešního zámku již do poloviny 13. století. Páni z Kunštátu drželi rodové panství do roku 1521 a postupně, v průběhu od poloviny 14. století do počátku 16. století kunštátský hrad rozšiřovali a přestavovali. Přestavbu středověkého hradu na renesanční zámek, lépe vyhovující novému životnímu stylu šlechty, zahájil bezprostředně po zakoupení Kunštátu v duchu rané renesance ve 30. letech 16. století Jan Černčický z Kácova a dokončili ji jeho synové Arnošt a Vilém v 50. letech 16. století. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Jednalo se zejména o dvorní fasádu jižního křídla Dolního zámku – zámeckou konírnu s kašnou, datovanou rokem 1870, pseudobarokní úpravy interiérů Horního zámku, z nichž vyniká Rytířský sál, a dále o úpravy Zámecké Květné zahrady, kde byl na místě renesanční sala terreny vystavěn novogotický altán s věží a k jižnímu křídlu bylo přistavěno dvouramenné litinové schodiště. Ve středu zahrady byl vyhlouben bazén s centrální figurou nymfy datovanou letopočtem 1859.