Život Petra Voka na zámku v Bechyni

Auto zaparkujeme na náměstí T. G. Masaryka, kde se v turistickém centru prodávají vstupenky na prohlídku nedalekého zámku. Skupina zájemců o návštěvu zámku se schází 15 minut před samotnou prohlídkou. Na zámek Bechyni  je možné zavítat po předchozí domluvě i mimo hlavní turistickou sezónu. Zámecký areál i námeští T.G. Masaryka poslouží k příjemné procházce (viz přiložená mapa).

Prohlídková trasa „Život Petra Voka na zámku v Bechyni“

Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně. Prohlídková trasa „Život Petra Voka na zámku v Bechyni“ nás zavede do nejintimnějších prostorů Petrova života. Dokládá jeho velkorysou stavební činnost, tvorbu rožmberských umělců a řemeslníků, jimiž se završuje česká renesance. Z unikátního Stromového sálu vystoupáme po schodech do prostor západního hradního křídla, které až do konce 16. století sloužilo jako fraucimor. Odtud se prochází nevelkou chodbou do ložnice Petra Voka s původním štukovým i renesančním kazetovým stropem a nástěnnými malbami. Dále je k vidění lovecký salon a portrétní galerie rodu Paarů. Prohlídka zámku končí ve velkém tzv. Vokově svatebním sále, jehož stěny pokrývá 460 m² vzácných nástěnných maleb.

Historie zámku Bechyně

V roce 1269 město koupil král Přemysl Otakar II. a na strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem nechal vystavět hrad. Mezi majitele Bechyně patřili páni ze Šternberka, Kryštof ze Švamberka a Petr Vok z Rožmberka. Všichni patřili k nejvyšší české šlechtě, díky této skutečnosti vděčí Bechyně za svůj stavební rozvoj. Petr Vok koupil Bechyni roku 1569, kde se i oženil s mladičkou Kateřinou z Ludanic. Brzy nato byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek. Nově vzniklé nádvoří vyzdobil pozoruhodnými velkolepými malbami pravděpodobně Gabriel de Blonde. K největším zajímavostem zámku náleží unikátní pozdně gotický Stromový sál, klenutý na střední sloup v podobě kmene stromu, s žebry napodobujícími suché sukovité větve. V západním křídle zámku se zachovala část vzácné žebrové klenby. K renesanční přestavbě došlo v tzv. Jelenici ve východním křídle a nad ní je umístěna Svatební síň Petra Voka s bohatou malovanou nástěnnou výzdobou. Toto dílo Bartoloměje Beránka – Jelínka z roku 1602 vzniklo až za Šternberků. V okenních nikách se nacházejí malby ctností a neřestí, starozákonní postavy a pět vyšších soudců Království českého. V severním křídle najdeme zbrojnici s kazetovým renesančním stropem, snad dílo Raimunda Paula z 16. století. Náročná renesanční výstavba Petra Voka i jeho bohatý společenský život měly však své stinné stránky. Petr Vok se stále víc zadlužoval a když po smrti svého bratra zdědil další dluhy, byl nucen postupně prodávat řadu panství, až došlo i na Bechyni. Tehdy se sem potřetí vrátili Šternberkové, kteří drželi Bechyni až do roku 1761, kdy se dědicem panství stal Jan Václav Paar, jehož potomci spravovali Bechyni až do roku 1948. Za Paarů bylo předhradí přeměněno v park, jižní část původního hradu byla zbořena. V podstatě po úpravě z té doby se zámek zachoval dodnes. V současné době je zámek soukromým majetkem trvale otevřeným veřejnosti.