Zřícenina hradu Kozí Hrádek – významné působiště Mistra Jana Husa

Kozí Hrádek se do českých dějin zapsal pobytem a působením církevního reformátora Jana Husa, který na hradě prožíval pozitivní a aktivní období svého života. Vznikla tu některá jeho díla a nedaleko hradu kázal prostému lidu. Pro tuto spojitost byl Kozí Hrádek označen za národní kulturní památku. Nejen pro pocit, že stojíme na historicky významném místě, ale i pro zachovalost zříceniny, stojí Kozí Hrádek za navštívení.

Parkování, popis hradu

Zříceninu hradu Kozí Hrádek najdeme nedaleko jihočeských měst Tábor a Sezimovo Ústí. Auto je možné odstavit na neplaceném parkovišti asi 150 metrů od hradu. U parkoviště je bufet a venkovní posezení. S kočárkem se dostaneme pouze k pokladně u vstupu, odkud je vidět na kopci vypínající se zřícenina. Lze si nechat kočárek před pokladnou či se v prohlídce vystřídat. Přes obranné příkopy vede můstek a stoupá se po schodech.

Dominantou tehdejší stavby byla mohutná hranolová věž, jejíž torzo si tu můžeme prohlédnout. Poblíž Kozího Hrádku se nalézá Sokolská mohyla – pamětní deska k 500. výročí úmrtí Husova stoupence Jana Žižky z Trocnova. Do dnešních dnů se na Kozím Hrádku dochovaly zbytky základních zdí, hradní brány na prvním nádvoří, studna a hradní příkopy.

Kozí Hrádek – historie

První písemná zmínka o Kozím Hrádku pochází z roku 1377. Významnou roli pro historii českého národa sehrálo zdejší působení Mistra Jana Husa v letech 1413 - 14. V roce 1438 zastihl hrad rozsáhlý požár, zřejmě v důsledku tažení Albrechta II. Habsburského na Tábor. V roce 1542 byl Kozí Hrádek uváděn již jako pustý. V druhé polovině 19. století vzrostl o zchátralý objekt zájem a začalo se s odkrýváním zříceniny a s archeologickými pracemi. V roce 1962 byl Kozí Hrádek prohlášen národní kulturní památkou. Spravuje jej obec Sezimovo Ústí.